Nedávný příhraniční konflikt mezi Pákistánem a Indií odhalil vážné nedostatky indického letectva. Pákistánské letectvo vyzbrojené čínskými stíhačkami dosáhlo v konfliktu jasné převahy a účinnost čínských stíhaček zaskočila západní svět.
Čína v posledních 15 letech dosáhla významného pokroku v oblasti stíhaček páté generace. Do výzbroje zavedla ve velkých počtech letoun Chengdu J-20, vyvinula menší typ AVIC/Shenyang J-35 určený pro provoz z letadlových lodí a do služby nyní nastupuje verze J-35A.
Peking navíc i nadále zvyšuje schopnosti senzorů a výzbroje stíhaček čtvrté generace, jako jsou Chengdu J-10, Shenyang J-11, J-15 a J-16, přičemž zároveň zlepšuje i výcvik pilotů.
Čína již pokročila k testovacím letům prototypů, které podle všeho představují stíhačky šesté generace, a vyvíjí nové bezpilotní bojové letouny.
Naopak Indie za poslední dekádu přidala do své výzbroje pouze 36 letounů Dassault Aviation Rafale, které získala po zrušení tendru MMRCA (Medium Multi-Role Combat Aircraft) v roce 2015. Do výzbroje také zařadila 36 dlouho odkládaných lehkých stíhaček HAL Tejas Mk1, jejichž schopnosti jsou však omezené. Výkonnější verze Mk1A má být dodána ještě letos, zatímco pokročilá Tejas Mk2 má být zaváděna až v průběhu 30. let a má postupně nahradit stárnoucí letouny Sepecat Jaguar a Dassault Mirage 2000.
Probíhá rovněž rozsáhlá modernizace 84 letounů Suchoj Su-30MKI, které HAL vybavuje novou avionikou, senzory a systémy elektronického boje. V prosinci 2024 získala společnost HAL zakázku na výrobu dalších 12 strojů Su-30MKI, ale protože byla jejich výroba v mezidobí ukončena, restart produkce potrvá 18 až 24 měsíců.
Plánovaný indický stíhací letoun páté generace – Advanced Medium Combat Aircraft (AMCA) – je zatím ve velmi rané fázi vývoje a oproti čínským projektům má zpoždění minimálně deset let. Oficiální plán počítá se zařazením do služby v roce 2032, nicméně vzhledem k vleklému vývoji Tejasu se tento termín jeví optimistickým.
Další tlak na Dillí vytváří záměr Pekingu dodat Pákistánu letouny J-35 – pravděpodobně ve verzi „A“. Počátkem června oznámil pákistánský premiér Shehbaz Sharif, že Islámábád obdržel nabídku na 40 těchto stíhaček, stejně jako na blíže nespecifikovaný počet letounů včasné výstrahy a řízení Shaanxi KJ-500 (AEW&C).
Prodej J-35A Pákistánu představuje přirozený další krok ve vojenské spolupráci mezi Čínou a Pákistánem. Čína Pákistánu nejen prodala letouny J-10C, ale také pomáhala s vývojem stíhačky Chengdu/Pakistan Aeronautical Complex JF-17, která je nyní ve výzbroji v modernizované verzi Block III s čínským radiolokátorem AESA a schopností nést střely vzduch-vzduch PL-15.
Ačkoliv by dodávka J-35A byla jednoznačně eskalační a podráždila by důležitého partnera BRICS, Peking v dodávkách vidí jasné strategické výhody. Prodej J-35 a KJ-500 Pákistánu by sice Indii rozzlobil, ale čínský prezident Si Ťin-pching to pravděpodobně považuje za přijatelnou cenu. Tím spíše, že v případný konflikt by byl „užitečným“ polygonem k ověření nejmodernějších čínských letadel.
Poté, co prezident Trump pohrozil Indii dodatečným clem ve výši 25 % za to, že Indie kupuje ruskou ropu, se vzájemné vztahy Indie a USA viditelně ochladily. Přes nebo právě kvůli americkým hrozbám tento týden Indie jedná s Ruskem o dodávkách protiletadlových a protiraketových systémů S-400.
Význam čínské pomoci se projevil na začátku května, kdy pákistánské stíhačky J-10C údajně sestřelily indická letadla právě pomocí střel PL-15 dlouhého dosahu. Ačkoliv detaily leteckého střetu ze 7. května zůstávají stále nejasné, Pákistán zřejmě sestřelil až pět indických letounů, včetně minimálně jednoho – ale možná až tří – strojů Rafale.
Letouny včasné výstrahy AEW&C, konkrétně Saab 2000 vybavené radarem Erieye, podle dostupných informací vytvořily cílové stopy pro J-10C, které pak odpálily střely PL-15 při provozu s pasivními režimy řízení palby, čímž omezily svou detekovatelnost. Pákistán se rovněž chlubí svými schopnostmi v oblasti radioelektronického boje.
Incident ukázal sílu pákistánského letectva a schopnosti čínských letounů a zbraní. Stíhačky páté generace tyto schopnosti dále prohloubí, což pro Indii vytváří naléhavou potřebu zavést nové moderní letouny. Problém je, kde je vzít a kde je vzít dostatečně rychle.
Možnosti Dillí získat stíhačky páté generace jsou velmi omezené. Ačkoliv prezident Trump v únoru nabídnul Indii letouny F-35, podle indických médií byla nabídka tiše odmítnuta.
Obchod byl od počátku problematický kvůli technickým překážkám – nekompatibilitě systémů, americkým vývozním omezením a nutnosti vybudovat zcela novou infrastrukturu pro údržbu. Různorodá indická flotila, včetně závislosti na ruských platformách, a důraz na provozní suverenitu by nasazení F-35 zkomplikovaly.
Trump sice projevil ochotu F-35 Indii prodat, budoucí administrativy by se takovému kroku bránily. Turecko je toho odstrašujícím příkladem: po nákupu ruského systému protivzdušné obrany S-400 bylo vyloučeno z programu F-35 kvůli obavám USA, že ruské systémy by mohly odhalit zranitelnosti letounu F-35 prostřednictvím radarového sledování a elektronického průzkumu. Indie S-400 provozuje a disponuje i dalšími ruskými systémy PVO. Pokud tento zákaz byl uvalen na jednu z největších armád NATO, byl by takřka určitě uplatněn i v případě Indie.
Dillí údajně odmítlo také nabídky na ruský Su-57, byť informace se v tomto rozcházejí. Rusko má o export těchto letadel do Indie výrazný zájem a nabízí Indii spolupráci při výrobě. Jakýkoliv rozsáhlý nákup Su-57 by nepochybně vyvolal nevoli Spojených států. Nicméně Spojené státy svým dodatečným clem vyvolaly v Indii pochybnosti o hodnotě takového spojenectví. Stávající napětí může Su-57 vrátit do hry. Jak se zdá, pokud se Indie rozhodne pro stíhačky pátého pokolení, alternativu k Su-57 nemá.
Mezinárodní program Global Combat Air Programme (GCAP) za účasti Itálie, Japonska a Velké Británie, stejně jako evropský Future Combat Air System (FCAS) mezi Francií, Německem a Španělskem, počítají s uvedením do služby až za 10, resp. 15 let – a aktuálně jsou ještě v ranějších fázích vývoje než indický projekt AMCA.
Vzhledem k nedostupnosti letadel pátého pokolení zůstávají ve hře letadla Rafale, Boeing F-15EX, Eurofighter Typhoon, Lockheed F-21 (přejmenovaná verze F-16V) a Saab Gripen E/F. Ostatně americké letectvo označilo začátkem roku 2025 F-15EX za „operačně efektivní“ i vůči letounům páté generace.
Indie potřebuje rychlé rozhodnutí o pořízení typů a rychlou modernizaci letectva, aby v případném konfliktu obstála proti nejmodernějším strojům Číny a Pákistánu. (Foto: PAF, BBC, Reuters, planes.cz)
Někteří už mluví o nákupu Su-57, ale tam je problém s tím, že motory AL41 v exportní verzi nevyhovují a moderní AL51 nejsou hotové, otázkou je i úroveň avioniky a ochota ruska k exportu lepší technologie, než jakou sami mají, ale v současné krizi je to možné). Indie má ještě další možnost - korejský KF-21 (s motory F414, které už indie provozuje). Mohlo by to být nejlepší řešení (stealth vlastnosti Su-57 jsou nejspíš stejné jako u KF-21).
Celkem 2 záznamy
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém
Indie a Pákistán jsou spolu v konfliktu od doby co tyty země existují.Po té co žuchle jedno letadlo,tak honem všechny vyděsit aby tleskali dalšímu zbrojení.